Brno, 30. května 2025 - Vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně odchytili v průběhu posledních dvou let v Beskydech a Javorníkách pět vlčích samic. Každé z nich úspěšně nasadili telemetrický obojek, díky němu sbírají detailní data o prostorové a potravní ekologii vlků a jejich interakcích s člověkem pomocí nejmodernějších metod výzkumu. Intenzivní sledování pomocí GPS telemetrie probíhá v rámci mezinárodních projektů Interreg Central Europe LECA a LIFE WILD WOLF.

„GPS telemetrie je nejrobustnější metodou pro sledování časoprostorové aktivity, potravní ekologie a interakcí vlků s lidskými aktivitami v krajině střední Evropy. Získaná data nám přinesou detailnější pohled do života vlků a věříme, že pomůžou při definování efektivní strategie při minimalizaci konfliktu mezi člověkem a vrcholovým predátorem na území, kde dlouhodobě absentoval, “ uvedl Martin Duľa, vedoucí odchytového týmu a koordinátor projektu LECA z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU.

V rámci intenzivních odchytů se podařilo vybavit telemetrickým obojkem jedince různého stáří a sociálního statusu. Tři ze sledovaných zvířat tvoří mladé vlčice, které si hledají teritorium nebo se pohybují mezi existujícími teritorii. Dvě samice jsou rezidentní a mají stabilní teritorium, kde zastávají pozici reprodukujícího se zvířete.

Telemetrické sledování vlčic s odlišným věkem a sociálním postavením může přinést různou škálu poznatků od velkosti teritorií, složení potravy a odhadů intenzity lovu, po interakce se stády hospodářských zvířat. „V mezinárodním projektu LECA, kde je v pilotním území Beskydy-Kysuce vlajkovým druhem vlk, se zaměřujeme kromě intenzivního monitoringu zdejší populace pomocí genetiky nebo fotopastí, i na vyhodnocení míry konfliktu a jeho prevenci. Kromě testování doplňkových preventivních opatření, jakou jsou např. zradidla – takzvané fladry, se věnujeme i sběru dat pomocí nejmodernějších metod a techniky jakou jsou proximity senzory nebo virtuální ploty. Fladry jsou látkové fáborky zavěšené v rozestupech na laně, které tvarem a pohybem vyvolávají u vlků respekt a odstup, často se proti útokům vlků používají v USA,“ dodal Duľa.

Proximity senzory a virtuální ploty pomáhají sbírat data v obojku ve vyšších frekvencích, pokud se sledovaný jedinec přiblíží nebo vstoupí na místa zájmu, například do blízkosti ohrady s ovcemi. Tento přístup tak může informovat o vlčí přítomnosti v reálném čase nebo získat dodatečné údaje pro komplexnější vyhodnocení chování vlků.

Další mezinárodní projekt LIFE WILD WOLF, se zaměřuje na blízká setkání vlků a lidí a vyhodnocení smělého chování napříč Evropou a Českou republikou, příhraniční oblasti se Slovenskem nevyjímaje. „Data z telemetrie, hlášení veřejnosti a následné šetření v terénu nám pomůžou pochopit chování vlků a jejich interakce s lidskými aktivitami i v případě Beskyd a navazujících pohoří, kde se vlci po dlouhodobé absenci vracejí a obsazují volná teritoria. Proto uvítáme, když nám veřejnost hlásí případná pozorování a pohyb vlků v blízkosti lidských sídel e-mailem na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo na telefonu 728 832 889,“ dodal Miroslav Kutal, koordinátor projektu LIFE WILD WOLF z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU.

Zdroj a foto: MENDELU