Brno, 24. listopadu 2022 - V roce, kdy si Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně připomíná 20. výročí, získala od České komory architektů cenu za kvalitativní přínos pro společnost. Porota posuzovala díla vzešlá z architektonických soutěží v období let 1993 až 2015 a celkem vybírala ze 125 návrhů.

Soutěžní přehlídka DESET vyzdvihuje architektonické soutěže jako transparentní způsob hledání zpracovatele projektové dokumentace s nesporným kvalitativním přínosem pro společnost. V rámci přehlídky byla posuzována díla vzešlá z architektonických soutěží v období let 1993 až 2004 a 2005 až 2015. Univerzitní knihovna v Brně uspěla v první z těchto kategorií. „Z ocenění máme velkou radost a je to pro nás určitý důkaz, že knihovna je i po dvaceti letech nadčasová. Stále působí moderně, přestože budova citlivě zapadla do historického areálu filozofické fakulty. Prostory knihovny jsou flexibilní a umožňují reagovat na aktuální potřeby čtenářů,“ uvedla vedoucí Ústřední knihovny FF MU Markéta Bočková.

Univerzitní knihovna FF MU byla prvním velkým dílem brněnských architektů a představitelů minimalismu Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Architekti spolupracující již 26 let se letos v září stali laureáty ocenění Architekt roku 2022. „Velmi nám záleží na tom, aby si knihovna udržovala svůj nezaměnitelný styl,“ zdůraznila Bočková s tím, že větší zásahy do interiéru s architektem Kubou dodnes konzultují.

Vůči okolní městské zástavbě je knihovna navržena jako kontrastní, jednoduchý objekt, což vyjadřuje její význam pro život fakulty. Kontrasty se projevují i v materiálech interiérů: hrubou monolitickou betonovou konstrukci doplňuje kalené sklo s barevným potiskem, ocelové prvky v práškové barvě, nerezová ocel a barevné akcenty informačních prvků. Knihovna je mimořádná velikostí volného výběru, který je rozčleněný do čtyř pater. Maximální kapacita knihovny je 130 tisíc knih, aktuálně se v budově nachází 84 600 svazků.

Podle hodnocení poroty České komory architektů vyřešil soutěžní návrh Kuby a Pilaře dva letité problémy filozofické fakulty: neutěšený stav veřejného prostranství univerzitního areálu a nevyhovující prostory staré knihovny. „Vnější charakter budovy definuje zejména struktura fasády. Obvodový plášť byl pojednán ze skladby subtilních vertikál z dubových lamel, o nichž architekti hovoří jako o draperii. Pokud bychom přistoupili na autorskou metaforu draperie, je potřeba zdůraznit, že se jedná o velmi zklidněnou textilii, která je rytmizovaná v pravidelných intervalech lamel. Přeneseně je proto možné ji chápat jako řádně vyrovnané svazky knih v otevřených policích,“ shodla se porota, v níž zasedá například architekt Osamu Okamura, historička architektury Vendula Hnídková či historikové umění Rostislav Koryčánek a Rostislav Švácha.

Ve spojitosti s rytmizací porota hovoří také o interiéru. „Police s vystavenými publikacemi uvnitř knihovny tvoří pravidelný rytmus otevřených prostranství čítáren. (…) Avšak za samotný protipól knihovny lze považovat především organické formy parkových úprav v jejím předpolí, kde architekti Kuba a Pilař opustili svůj ortogonální rukopis ve prospěch přírodních elementů.“

K oceněním, která knihovna od svého otevření v roce 2002 získala, patří například Grand Prix Obce architektů 2002, Interiér roku 2002, cena Unie výtvarných umělců 2002, cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a další.

V budoucnu budou na knihovnu instalovány solární panely, v plánu je po dvou desetiletích také rekonstrukce sociálního zařízení a výměna žárovek a zářivek. „Rozhodli jsme se jít cestou ekologického tématu udržitelnosti a vyměnit úsporné žárovky za LED žárovky bez nutnosti měnit celá tělesa. LED žárovky proti současným 18 nebo 26 W spotřebují pouze třetinu energie, tedy 6 nebo 8,5 W. Z hlediska umístění se jedná o studovny, schodiště a část skladovacích prostor ústřední knihovny v provozní budově, výměna se dotkne téměř 1200 světelných zdrojů,“ upřesnil zástupce vedoucí knihovny Martin Kunc. Úsporně funguje například i Tiché kafe, kde si studenti mohou ohřát své jídlo, a tím eliminovat spotřebu plastů. Již od svého otevření knihovna nevyužívá klimatizaci a teplota i světlo uvnitř budovy jsou regulovány pomocí dřevěných lamel porostlých přísavníkem. V listopadu 2022 se knihovna dočkala také výměny střešního skla – nové trojsklo rovněž výrazně napomáhá tepelným úsporám.

Zdroj a foto: MUNI