8. 9. 1892 byl založen sbor dobrovolných hasičů židenickými občany za spolupráce obecního výboru, především starosty obce Josefa Potácela a radního Josefa Blahonovského. Finance na vybavení sboru darovali žideničtí občané (jako základ přispěl majitel vápenky v Juliánově Boh. Zelníček). Hasiči dostali od obce starou ruční stříkačku systému Smejkal, do které se musela voda nalévat.

www.encyklopedie.brna.cz
 

6. 9. 1919 uspořádala Moravská Slavia na svém novém hřišti v Pisárkách první velkou sportovní akci v Brně po skončení první světové války. Konaly se zde řeckořímské zápasy, utkání v kopané, pozemním hokeji a házené žen, velké lehkoatletické závody mužů i žen a silniční běh na deset kilometrů.

www.encyklopedie.brna.cz
 

1. 9. 1928 byl zahájen provoz komplexu poskytujícího zdravotní ambulantní péči v kombinaci s nemocenskou pokladnou. Budován byl ve dvou etapách. V první etapě (1922–1924) byla podle projektu Jindřicha Kumpošta postavena Na Vyhlídce (dnes Nerudova ulice) budova Okresní nemocenské pokladny s majestátním vchodem se sousoším Zdraví od Václava Macha. Ve druhé etapě (1927–1928) bylo postaveno tzv. ambulatorium, léčebný ústav s vchodem z ulice Zahradníkova.

www.encyklopedie.brna.cz
 

30. 8. 1953 byla slavnostně otevřena brněnská zoo. Počátky byly velmi skromné. Ještě řadu měsíců po slavnostním otevření v areálu neexistovaly pokladny – vstupné se vybíralo do klobouku. Na ploše deseti hektarů zahrada nabízela sedmisetmetrovou návštěvnickou trasu. Podél ní byly umístěny klece, voliéry a ohrady, jako ubikace fungovaly i dvě vysloužilé cirkusové maringotky. Původně jedinou budovou v zahradě byla hájenka, jejíž některé místnosti sloužily jako kanceláře zoo. První kolekce zvířat se skládala pouze ze savců a ptáků, tvořilo ji 151 zvířat padesátky druhů převážně domácího původu.

www.encyklopedie.brna.cz
 

25. 8. 1881 byla založena místní sekce Rakouského turistického klubu (Oesterrechischer Touristen Club – Sektion Brünn) jako první turistická organizace na území Brna.

www.encyklopedie.brna.cz