Brno, 2. července 2014 – Marek Mráz, působící na americké Mayo Clinic a oceněný mimo jiné ministerstvem školství za výzkum v oblasti leukémie. Michal Zimmermann, publikující v prestižním časopise Science díky objasnění principu, který by v budoucnosti mohl pomoci vytvářet léčbu na míru pro pacientky s dědičnou rakovinou prsu a vaječníků. Pavel Souček, testující své objevy v oblasti nanočástic na přístrojích Evropské kosmické agentury (obdobě americké NASA) v nizozemském Noordwijku.

Co mají tito lidé společného? Všem zúčastněným bylo v době zmíněného úspěchu méně než 30 let. A všichni tři patří do skupiny mladých talentů, kteří vzešli z „líhně" projektu Brno Ph.D. talent, zaměřujícího se na podporu nadaných vysokoškolských studentů v oblasti technických a přírodovědných oborů.

Projekt Brno Ph.D. talent je součástí Regionální inovační strategie (RIS), dlouhodobé koncepce rozvoje vědy a výzkumu v Jihomoravském kraji. Brno a Jihomoravský kraj se v tomto ohledu mohou pyšnit celorepublikovým prvenstvím – již v roce 2001 si uvědomily potřebu komplexního pojetí rozvoje a směřování regionu, a dnes tato předvídavost nese ovoce. Hlavní myšlenkou je přerod Brna a Jihomoravského regionu v centrum excelence a inovací, které představují v současné světové ekonomice zásadní konkurenční výhodu. RIS má od svého začátku již dvě mladší verze (RIS 2 a RIS 3) a v současné době probíhá příprava RIS 4. Za dobu její existence vznikly například centra excelence CEITEC a ICRC, Jihomoravské inovační centrum, Technologický a Biotechnologický inkubátor či právě Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, pod nějž Brno Ph.D. talent spadá.

Projekt je zacílen na často opomíjenou část vědecké obce, podporu studentů doktorského studia. Právě mezi Ph.D. studenty lze nalézt budoucí vědecké špičky, a tedy i potenciální tahouny (nejen) české ekonomiky; přesto je jejich podpora často minimální. Podmínky doktorského studia v České republice jsou všeobecně nevyhovující. Jako příklad lze zmínit výši doktorských stipendií, která se pohybuje mezi 5 až 8 tisíci Kč měsíčně; tato částka je definicí demotivace sama o sobě. Značná část perspektivních absolventů tak na doktorské studium vůbec nenastoupí. Studenti, kteří se i přesto rozhodnou ve studiu pokračovat, se vědě často nemohou naplno věnovat kvůli nutnosti přivýdělku. Bez stoprocentního nasazení však nelze konkurovat špičkovým Ph.D. studentům v zahraničí, což vytváří začarovaný kruh. Při pochopení nemožnosti konkurovat nejlepším ztrácí část doktorandů motivaci a studium nedokončí, případně odchází na vědecké instituce v jiných zemích.

Brno Ph.D. talent tuto situaci reflektuje prostřednictvím nástroje v podobě doplňkových stipendií, která studenti získávají v meziuniverzitní soutěži. Žadatelé přihlásí své vědecké projekty, které projdou odborným hodnocením, a ti s nejvyšším počtem bodů je pak prezentují před multi-oborovou komisí. Nejlepší studenti poté obdrží pravidelný finanční příspěvek na dobu tří let.
Od počátku projektu v roce 2009 bylo podpořeno 60 nadaných studentů v celkem třech soutěžních výzvách. Jakkoli má projekt plánovaný efekt v střednědobém období, přínosy je možné pozorovat již dnes. Studijní výsledky, úspěchy a publikační aktivita podpořených studentů jsou vysoce nadprůměrné, finanční podpora pomáhá podpořeným doktorandům absolvovat zahraniční stáže (Mayo Clinic, Harvard Medical School, Rockefeller University, aj.) a zahraniční konference (pořádané např. NASA), čímž je prohlubována zahraniční spolupráce a renomé brněnských univerzit. Zároveň poskytuje konkurenční výhodu v soutěži s dalšími českými městy v lákání mladých talentovaných lidí z celé ČR i ze zahraničí. V neposlední řadě jsou posilovány vazby studentů na město a jejich motivace zůstat v Brně i po dokončení studia.

Výchovou talentovaných doktorandů v perspektivní vědecké kapacity přímo na brněnských univerzitách jsou pak v delším horizontu zajišťovány nezbytné kvalitní lidské zdroje pro výzkum a vývoj s nižšími náklady, než obnáší „import" již zkušených vědců z jiných regionů či zemí.

Letos se po dvouleté pauze opět otevře soutěžní výzva k podávání projektů, a to v inovované podobě. Více zjistíte na webu Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu.

Barbora Postránecká
Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu
ve spolupráci s Kanceláří strategie města MMB